Texte in dieser Sprache wurden automatisch übersetzt. Wir arbeiten an der Verfeinerung.

Zurück zur Übersicht

Ohmsches Gesetz

WeiterdenkenBatterie der Neugierfragen
Ohmsches Gesetz

Jak krotíme elektřinu? Co ovlivňuje její proudění?

Zkus to takhle:

  1. 1

    Najdi na Koumadle 3 elektrické obvody a prozkoumej jejich spotřebiče, vodiče, baterie a proudící elektrony.

  2. 2

    Zapoj ke všem obvodům stejný počet baterií (stejné napětí) a odhadni, jak budou elektrony proudit.

  3. 3

    Otestuj svůj odhad a vysvětli, co elektrony pohání a co jejich pohyb brzdí.

  4. 4

    Změň napětí a pozoruj, jak se mění proudění elektronů.

  5. 5

    INŽENÝRSKÁ VÝZVA: Odpor každého obvodu je jiný, dokážeš nastavit napětí tak, aby obvody protékal téměř stejný proud?

OHMŮV ZÁKON

Ohmův zákon je jednoduché pravidlo, které ukazuje, jak se vzájemně ovlivňují proud, napětí a odpor. Říká následující dvě věci:

  • Když zvýším (↑) napětí, úměrně tomu se zvýší (↑) proud
  • Když zvýším (↑) odpor, úměrně tomu se sníží (↓) proud 

To lze matematicky zapsat jako vzorec: I = U : R (Proud = Napětí : Odpor)

Jak to ale funguje?

Představ si elektřinu jako vodu v potrubí:

  • Napětí (U) je podobné tlaku vody v potrubí. Baterie pak v elektrickém obvodu funguje podobně jako čerpadlo. Čím více čerpadel, tím větší tlak, čím více baterií, tím větší napětí. Jednotkou napětí je Volt, značí se písmenem V. Např. U = 6 V (čti jako "Napětí je šest voltů").
  •  Proud (I) je podobný proudu vody v potrubí. Proud vody je vlastně množství vody, které proteče potrubím za čas třeba jedné vteřiny. Elektrický proud zase udává množství elektronů, které projde drátem. Jednotkou proud je ampér a značí se písmenem A. Např. I = 3 A (čti jako "Proud jsou tři ampéry").
  • Odpor (R) je jako přivřený kohoutek. Podobně jako přivřením anebo otevřením kohoutku určíš, kolik vody bude protékat, tak velikostí odporu určíš, jak veliký proud bude obvodem procházet. Jednotkou odporu je pojmenována na počest Georga Ohma pojmenována ohm a značí se Ω (Ω je řecké písmeno, které se nazývá omega). Např. R = 2 Ω (čti jako "Odpor jsou dva ohmy").

Dokážeš spočítat, kolik proudu mě právě teď rozsvítilo?

Ptá se baterka připojená k prostřednímu obvodu.

známe hodnoty napětí (U)
1; 2 nebo 3 baterky = 1,5 V; 3 V nebo 4,5 V
známe hodnoty odporu (R)
Obvod s baterkou 12 Ω.
Vzorec pro výpočet:
I = U : R

Pokud zapojíme jen jednu baterku (1,5 V) bude výpočet následující: I = 1,5 : 12 = 0,125 A

Co se děje uvnitř spotřebičů? Jak elektřina pozná, jestli má rozsvítit žárovku, roztočit ventilátor nebo ohřát topinkovač?

Elektřina je pořád stejná, ale spotřebiče si ji přetvoří podle toho, jaký mají elektrický obvod:

  • Autíčko (Pohyb): Má „kohoutek“ otevřený dokořán. Chce hodně proudu, aby mělo sílu se roztočit.
  • Žárovka (Světlo): Má v sobě tenké vlákno, které klade velký odpor. Elektřina se skrz něj nemůže protlačit snadno, a proto se mění na světlo.
  • Rádio (Zvuk): naladit se na rádiové vlny je jemná práce, která vyžaduje přesně vyladěný obvod s cívkou a kondenzátorem, ale vystačí si s malým proudem.

Každý spotřebič si díky svému odporu ze správného napětí vezme přesně takový proud, jaký potřebuje ke své práci.

Všiml sis, že elektron, který na Koumadle cestuje vodičem (obvodem) nejpomaleji přitom nadělá nejvíce pohybu okolo své osy? Je to podobné, jako ve skutečném vodiči. Elektron ve vodiči s největším odporem totiž cestou nejčastěji naráží do atomů materiálu, ze kterého je vodič vyrobený. Při narážení často mění směr, a tedy mu dá největší práci se vodičem procpat.

Malé badatelské koumio

Když do zásuvky zapojíš noční lampičku, pračku a nabíječku s mobilem, poteče všemi stejný proud?

Ne, nepoteče. Každý spotřebič si vezme tolik proudu, kolik potřebuje. Pračka potřebuje hodně proudu, aby roztočila buben s těžkým prádlem, mobil a lampička tolik proudu nepotřebují.

Co by se stalo, kdybych propojil plus a mínus přímo drátem? (Zkrat!)

Samotný drát má velmi malý odpor. Kdybychom jím propojili plus a mínus baterky, nebude nijak omezovat velikost proudu a ten tak bude růst nade všechny meze. Při pohybu vodičem narážejí elektrony do materiálu vodiče a zahřívají jej. Proto se při velkém proudem drát rychle zahřívá, až se úplně rozžhaví a shoří. Tomuto jevu říkáme zkrat a je nebezpečný. Proto se do elektrických obvodů zapojují pojistky a jističe, které nás před vznikem zkratu chrání.

Proč svítilna svítí slaběji, když jsou baterky „staré“?

Když se baterka vybíjí/stárne, klesá její napětí. A podle Ohmova zákona tím klesá i proud, který protéká obvodem. S menším proudem se vlákno žárovky méně rozžhaví a méně svítí.

Proč mají sluchátka tenoučké drátky, ale nabíjecí kabely k elektroautu jsou tlusté jako prst?

Jak už jsme si řekli, při velikém proudu se drát hodně zahřívá. Tenký drátek je pro elektrony asi jako úzká ulička, kudy projde jen málo lidí současně. Když je lidí moc, naráží do sebe. Tlustý kabel je jako prostorná ulice, kudy může najednou projít mnoho lidí a ani do sebe nevrazí. Proto sluchátkům, kterým stačí malý proud, stačí tenký drátky a auto, které odebírá veliký proud, potřebuje tlusté kabely. Sluchátka bychom mohli připojit i tlustým kabelem, ale neděláme to, protože by byl hodně drahý a hlavně nepohodlný. Na druhou stranu, kdybychom připojili auto tenkými drátky, ty by veliký proud nevydržely a roztavily by se.

Velké badatelské koumio

Proč vlákno v žárovce svítí, ale přívodní dráty ne?

Protože vlákno žárovky má mnohem větší odpor než přívodní dráty. Přes dráty i vlákno protéká stejný proud, ale právě ve vlákně je pro elektrony mnohem těžší projít. Při průchodu tedy předávají více energie okolnímu materiálu, a vlákno se proto silně zahřívá. Zahřeje se tak moc, až začne svítit. Přívodní dráty mají naopak velmi malý odpor, takže se zahřívají jen nepatrně.

Vlákno žárovky je navíc uzavřeno ve skleněné baňce, ve které je vakuum nebo speciální plyn. Díky tomu se nerozhoří plamenem a neshoří, i když je rozžhavené na velmi vysokou teplotu. Může proto dlouho svítit a vydávat světlo.

Kdybychom připojili dva póly baterie nebo zdroje přímo drátem bez spotřebiče, vznikl by zkrat. Drátem by protékal velmi velký proud, vodič by se rychle zahříval a mohl by se poškodit nebo způsobit požár. Proto jsou elektrické obvody chráněny pojistkami a jističi.

Proč mají některé spotřebiče „krabičku“ na kabelu? (Adaptér)

Jde o adaptér - transformátor správného napětí. Například notebook je stavěný na napětí 20 V, mobil na 5V. Vysavač zase na napětí 230 V, které je v naší elektrické síti a proto žádnou "krabičku" nepotřebuje.

Proč je důležité používat správnou nabíječku?

Aby zařízení dostalo napětí, na které je stavěno. Při vyšším napětí prochází vyšší proud a nabíjený mobil nebo jiná věc se může spálit. Dnešní nabíječky, které mají USBC už jsou chytré a nabíjená věc si řekne, na jakém napětí ji mají nabíjet.

Proč se mobil zahřeje, když na něm hraješ náročnou hru?

Svět hry, ve které se na mobilu pohybuješ simuluje procesor. V něm za vteřinu probíhají miliardy výpočtů, které popisuje, jak se ve hře pohybuje postava, jaké vrhá stíny, jak se vykreslí budova. Každý výpočet je představován elektrony, které se v procesoru pohybují. Protože je výpočtů hodně, odebírá procesor z baterky veliký proud. Protože elektrony narážejí při pohybu do okolního materiálu, ten se zahřívá a zahřívá se i celý mobil.

Jak se dá pomocí „otočného knoflíku“ ztišit rádio?

Otočný knoflík je napojený na součástku, která otáčením knoflíku zvyšuje nebo snižuje svůj odpor. Říká se jí reostat anebo potenciometr. O odporu už víš, že funguje podobně jako kohoutek, jen pro proud. Když knoflíkem odpor zvýšíš, reproduktorem rádia prochází nižší proud a jeho zvuk je tak tišší.

SOUVISEJÍCÍ TERMÍNY

Rezistor

Rezistory jsou „brzdy“ v elektrickém obvodu. Hlídají, aby do spotřebiče neteklo příliš mnoho proudu, který by ho mohl zničit. Jsou tak malé, že se na ně žádný text nevejde, a proto mají barevné proužky. Je to tajný kód – barvy nám prozradí, jak velký odpor rezistor má.
  • Obrázek: Značení rezistorů pomocí barevných pruhů [online]. [cit. 2026-10-26]. Dostupné z: www.official.cz/

Supravodič

Je to materiál, který neklade elektřině vůbec žádný odpor. Představ si to jako dokonalou dálnici bez jediného auta a bez jediného hrbolu, po které elektřina fičí bez jakéhokoliv tření a ztráty energie. Funguje to ale jen při extrémně nízkých teplotách (okolo –200 °C a méně). Supravodivost se využívá například v Maglevu. 

Maglev je nejrychlejší druh vlaku, který nejezdí koly po kolejnici, ale místo toho se nad kolejnicí vznáší několik centimetrů vysoko. Vznášení je způsobeno pomocí odpuzujících se magnetů v kolejnici a ve vlaku (už sis jistě někdy hrál/a s magnety a zjistil/a, že se dva magnety mohou přitahovat anebo odpuzovat). A právě velmi silné magnety lze vytvořit díky supervodivosti. Takový vlak už nejede, ale vlastně letí a tím může dosáhnout mnohem vyšší rychlosti (rekord je 603 kilometrů za hodinu)

Reostat

Je to rezistor, kterým můžeš otáčet. Když s ním točíš, měníš jeho odpor. Tím ovládáš, kolik elektřiny pustíš dál. Takto funguje třeba kolečko na přidávání hlasitosti u rádia nebo stmívač světel.

Weitere Neugierfragen

  • Proč a jak vlastně regulujeme proud?
  • Proč se elektron na Koumadle točí různě rychle kolem své osy?