Zpět na rozcestník

Fáze Měsíce

Koumat dálBaterie badatelských otázek
Fáze Měsíce

Koumej dál

  1. 1

    Najdi na koumadle Slunce, Zemi a Měsíc.

  2. 2

    Podívej se na Měsíc kukátkem umístěným na Zemi.

  3. 3

    Uchop jednu z vesmírných stanic a otáčej Měsícem okolo Země.

  4. 4

    Koumej jak se při pohledu ze Země (kukátkem) mění pohled na osvětlenou a stinnou část Měsíce. Zkus si představit, jak se mění vzájemná postavení Slunce, Země a Měsíce.

Když se večer podíváme na oblohu, můžeme si všimnout, že Měsíc vypadá každý den jinak. Někdy je vidět jen úzký srpek, jindy polovinu kotouče a někdy svítí celý.

Měsíc má stále stejný tvar, jen jednu jeho polovinu vždy osvětluje Slunce, zatímco druhá zůstává ve stínu. Jak Měsíc obíhá kolem Země, mění se náš pohled na osvětlenou část jeho povrchu. Právě tomu říkáme fáze Měsíce.

Mezi hlavní fáze patří nov, první čtvrť, úplněk a poslední čtvrť. Celý cyklus se pravidelně opakuje a trvá přibližně 29 a půl dne.

Pozorování fází Měsíce pomáhalo lidem už v dávné minulosti měřit čas, vytvářet kalendáře a plánovat zemědělské práce. Dnes nám fáze Měsíce pomáhají lépe pochopit vzájemné postavení Slunce, Země a Měsíce ve vesmíru.

Kde se s fázemi Měsíce setkáme?.

  • v kalendářích (délka kalendářního měsíce vychází z pozorování fází Měsíce)
  • při pozorování noční oblohy,
  • v astronomii a kosmonautice,
  • při plánování některých vesmírných misí,
  • v tradičních způsobech měření času

Mění Měsíc svůj tvar?

Ne. Na noční obloze to vypadá, že se Měsíc mění – někdy je jako úzký srpek, jindy jako půlkruh, někdy svítí celý a jindy ho skoro nevidíme. Měsíc má ale pořád stejný tvar – je to obří koule. Polovinu Měsíce osvětluje Slunce. Druhá polovina je ve stínu. Tak je to vždy.

Co se tedy mění?

Mění se to, z jakého místa se na Měsíc díváme.

Měsíc obíhá kolem Země. Jak se pohybuje, my ze Země vidíme pokaždé jinou část té osvětlené poloviny. Tomu říkáme fáze Měsíce - nov, první čtvrť (dorůstá), úplněk, poslední čtvrť (ubývá ~ couvá).

Jedno oběhnutí Země = jeden cyklus fází Měsíce trvá asi 29 a půl dne.

Dokážeš podle tvaru Měsíce odhadnout postavení Slunce, Země a Měsíce?

Ano. Tvar osvětlené části Měsíce nám napovídá, kde se Měsíc nachází vzhledem k Zemi a Slunci. Zkušený pozorovatel dokáže z tvaru Měsíce dokonce odhadnout, kde na obloze se nachází Slunce, i když právě nesvítí nad obzorem. Stačí si zapamatovat: Osvětlená část Měsíce je vždy natočená směrem ke Slunci. 

  • Pokud vidíme nov, nachází se Měsíc přibližně mezi Zemí a Sluncem.
  • Pokud vidíme úplněk, nachází se Země mezi Sluncem a Měsícem.
  • Pokud vidíme čtvrť, svírá spojnice Země-Měsíc a Země-Slunce přibližně pravý úhel.

Jaké je vzájemné postavení Slunce, Země a Měsíce při jednotlivých fázích?

Tvar Měsíce na obloze vždy prozrazuje, kde se nachází vzhledem ke Slunci a Zemi.

Nov

Měsíc se nachází mezi Zemí a Sluncem. Osvětlená strana Měsíce směřuje od Země. Měsíc proto téměř nevidíme.

První čtvrť

Měsíc se nachází přibližně v pravém úhlu vůči směru ke Slunci. Vidíme polovinu jeho osvětlené strany.

Úplněk

Země je mezi Sluncem a Měsícem. K Zemi je otočena celá osvětlená polovina Měsíce. Vidíme celou osvětlenou stranu Měsíce.

Poslední čtvrť

Měsíc se opět nachází přibližně v pravém úhlu vůči směru ke Slunci, ale na opačné straně své oběžné dráhy než při první čtvrti.

Na které části Země je den a na které noc během jednotlivých fází Měsíce?

Na Zemi je vždy jedna polovina osvětlená Sluncem (den) a druhá ve stínu (noc).

  • Místa obrácená ke Slunci mají den.
  • Místa odvrácená od Slunce mají noc.

Jak se Země otáčí kolem své osy, hranice mezi dnem a nocí se neustále posouvá. Fáze Měsíce přitom nijak nerozhodují o tom, kde je na Zemi den a noc. Ukazují pouze to, jak jsou vůči sobě právě uspořádány Slunce, Země a Měsíc.

Jak by vypadala Země z Měsíce?

Představ si, že stojíš na Měsíci a díváš se na Zemi.

Z Měsíce by Země vypadala jako velká modrobílá koule. Byla by asi čtyřikrát větší než Měsíc na naší obloze.

Stejně jako na Měsíci by i na Zemi byla vždy jedna polovina osvětlená Sluncem (den), druhá polovina ve stínu (noc).

Bylo by možné pozorovat:

  • modré oceány,
  • bílé mraky,
  • kontinenty,
  • střídání dne a noci,
  • proměňující se fáze Země.

Kdyby na Měsíci stál pozorovatel, viděl by také fáze Země?

Ano.

Stejně jako my ze Země pozorujeme fáze Měsíce, viděl by pozorovatel na Měsíci fáze Země. Fáze Země by ale byly opačné než fáze Měsíce. 

  • Když je u nás nov (Měsíc skoro nevidíme), z Měsíce bychom viděli celou osvětlenou Zemi.
  • Když je u nás úplněk, z Měsíce bychom viděli Zemi skoro celou tmavou.
  • Při první nebo poslední čtvrti by Země vypadala jako půlkruh.

A co den a noc? Tam, kde je Země osvětlená, je den. Na odvrácené straně je noc.

Proč nedochází k zatmění Měsíce při každém úplňku?

Vykoumej, v čem se vzájemné postavení Slunce, Země a Měsíce na Koumadle liší od těch skutečných.

Jakou roli hraje sklon dráhy Měsíce?

Na modelu to může vypadat tak, že když je úplněk, Země musí vrhat stín na Měsíc. Tak proč se to neděje ve skutečném kosmu?

Protože Měsíc neobíhá úplně ve stejné rovině jako Země kolem Slunce.

Jeho dráha je trochu nakloněná, asi o 5°. Většinou tedy Měsíc při úplňku projde nad nebo pod pomyslnou přímkou spojující Slunce a Zemi. Jen někdy se všechna tři tělesa – Slunce, Země a Měsíc – seřadí přesně do jedné přímky. Tehdy nastane zatmění.

Související termíny

Oběžná dráha

Cesta, po které Měsíc obíhá kolem Země.

Zatmění Slunce

Nastává, když se Měsíc dostane mezi Zemi a Slunce a zakryje část nebo celé Slunce.

Zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce

Stín

Část prostoru, kam nedopadá světlo.

Osa otáčení Země

Pomyslná přímka, kolem které se Země otáčí, a vzniká tak střídání dne a noci.

Pravý úhel

Úhel o velikosti 90°. Vznikne tehdy, když se dvě přímky nebo strany setkají do tvaru písmene L.

Sklon dráhy Měsíce

Malé naklonění dráhy, po které Měsíc obíhá kolem Země. Dráha Měsíce je vůči rovině oběhu Země kolem Slunce skloněná asi o 5°. To je důvod, proč nenastává zatmění při každém novu a úplňku.

Přirozená družice

Těleso, které obíhá kolem planety. Měsíc je přirozenou družicí Země.

Až to příště uvidíš

Až příště uvidíš v noci Měsíc, polož si otázku:

  • Kde je teď Slunce?

  • Kde je Země?

  • Jak velkou část osvětlené poloviny právě vidím?

Takhle přemýšlejí vědci a vědkyně.

Další koumavé otázky

  • Vidíme celý vesmír, když se díváme na noční oblohu?
  • Co by se stalo, kdyby se Měsíc zastavil?